Varšava

Varšava leží v historickém Mazovsku, od 15. století byla hlavním městem mazovského knížectví a v roce 1596 se namísto Krakova stala hlavním městem Polska. Významně do historie města zasáhla německá okupace za druhé světové války, kdy zde proběhlo povstání varšavského ghetta, varšavské povstání a byla zničena většina města.

První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z Płocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warszowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel Mazovského vojvodství a v roce 1413 pak hlavním městem Mazovska. Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie Nové Východní Prusko.

Novou dominantou metropole se stal Palác kultury a vědy vybudovaný ve stylu socialistického realismu, jako „dar národů Sovětského svazu polskému lidu“. Slavnostně byl dokončen roku 1955. V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO.